HISTORICKÁ TRAMVAJ „BOVERA“ OPĚT V PROVOZU!

Ve čtvrtek 3. července 2014 se po úspěšném absolvování elektrorevize a brzdových zkoušek opět po téměř třech letech zařadil do parku libereckých provozních historických tramvají nejstarší vůz zdejší sbírky, motorová tramvaj číslo 78, známá pod jménem „Bovera“.

Tyto tramvaje GTM4 představovaly ve své době v  rámci vozového parku československých provozů s metrovým rozchodem naprostou špičku. Pro elektrické dráhy v Ústí nad Labem vyrobila vagónka Ringhoffer v Praze-Smíchově celkem osmnáct těchto vozů, elektrickou výzbroj dodala čs. pobočka firmy Brown-Boveri & Cie, sídlící v Drásově u Brna, konečná montáž probíhala přímo v Ústí. V roce 1929 bylo uvedeno do provozu deset vozů (ev. č. 71 až 80, od roku 1954 přeznačeny na 81 až 90), o rok později zbylých osm (ev. č. 91 až 98). Naše tramvaj číslo 78 absolvovala tzv. Technicko-policejní zkoušku na trati do Vaňova přesně před osmdesáti pěti lety dne 7. června 1929. Tramvaje jezdily v Ústí zejména mezi Bukovem a Krásným Březnem, do Chabařovic a od roku 1936 i přes Labe na Střekov.

Tyto vozy se vyznačovaly koncepcí se samostatnými podvozky s masivními plechovými postranicemi, do kterých byly nápravy s ložisky SKF zavěšeny systémem Peckham. Dřevěná vozová na ocelovém rámu byla opatřena plechovými bočnicemi. S ohledem na provoz po příměstských tratích byl interiér vozů proveden velmi luxusně. V oddílu pro cestující se nacházela kožená sedadla kombinovaného uspořádání, pod okny sklápěcí stolečky a na oknech rolety.

Provoz těchto tramvají v osobní dopravě byl ukončen v roce 1966 v souvislosti se zrušením linky přes čtvrť Klíše. Několik vozů bylo poté ještě přeřazeno mezi služební. Jejich užívání skončilo v polovině roku 1970, kdy byl ústecký tramvajový provoz zcela zrušen. Několik skříní těchto vozů bylo později upraveno na zahradní chaty, většina vozů však byla zlikvidována.

Štěstí měl vůz číslo 78 (v roce 1954 přeznačený na číslo 88), který byl v roce 1965 přestaven na kolejový brus. V roce 1969 byl pro nepotřebnost předán do Liberce, ve kterém jezdil v oranžovém nátěru a s číslem 122 (od roku 1973 jako 107) do konce 80. let. V roce 90. výročí provozu libereckých tramvají, tj. roku 1987, obdržel původní červenobílý nátěr a číslo 88. V následujících letech probíhala jeho renovace do provozního stavu po 2. sv. válce, která zahrnovala mimo jiné demontáž brousícího zařízení a výrobu zcela nového interiéru, neboť původní se nedochoval. Ve dnech 19. a 20. června 1999 se „Bovera“ podívala zpět do Ústí nad Labem, které si připomínalo sté výročí své MHD. Dne 25. září téhož roku, tedy před 15 lety, vyjela poprvé vlastní silou. V únoru následujícího roku se zúčastnila dalšího stého výročí, tentokrát v sousedním Jablonci nad Nisou. Po dokončení interiéru byl zahájen provoz s cestujícími, zprvu na lince X, později číslo 1, Lidové sady – Viadukt, výjimečně se podívala i do Jablonce nad Nisou. Tehdy získala „Bovera“ zpět i své původní číslo 78.

Zájem o jízdy s vozem se v dalších letech zvyšoval, což přinášelo i opotřebování některých mechanických částí tramvaje, takže po deseti letech provozu, po zprovoznění druhé historické tramvaje typu 6MT č. 117, bylo přistoupeno k opravě. Po vyvázání podvozku byla provedena oprava odpružení vozu a došlo k obnově profilu kol. Interiér tramvaje prošel také opravou, při které byly nepůvodní tapety v meziokenních částech nahrazeny linoleem. Oprava vozu byla završena kompletní elektrorevizí a brzdovými zkouškami 3. července. První objednanou jízdu absolvovala „Bovera“ už dva dny poté, v sobotu 5. července.

Oprava tramvaje vyšla na 350 000 Kč, přičemž 200 000 Kč poskytl DPMLJ, a.s. a zbývající částku Boveraclub, z.s. za využití Dotačních fondů Libereckého kraje.           

Veřejnost bude mít možnost se tramvají z roku 1929 svézt 13. září při Dnech evropského dědictví v Liberci a o týden později v rámci Oslav Ještědu a Dne otevřených dveří ve vozovně DPMLJ, a.s.

 

Další fotografie je možné si prohlédnout v naší fotogalerii - ZDE.