LIBERECKÉ TRAMVAJE VČERA A DNES

Půlstoletí provozu tramvají typu T2

 

Sestavil Jan Roženský, Petr Dvorský a Ing. Tomáš Krebs

05/2010

 

Když se počátkem roku 1957 objevil na kolejích pouliční elektrické dráhy první moderní čtyřnápravový vůz, označený tehdy jako typ T II, působil na Liberečany, zvyklé dosud jen na malé, hlučné a rozvrzané dvouosé tramvaje s nepohodlnými dřevěnými lavicemi, jako přízrak z jiného světa. Nutno uznat, že nový produkt vagónky Tatra v Praze na Smíchově představoval ve své době špičkový výrobek přinejmenším evropského formátu. Konstrukcí navázal na starší typ T I, jenž měl své přímé předchůdce v amerických tramvajích PCC. Ty byly vyvinuty sdružením předních výrobců již v prvé polovině 30.let 20.století jako reakce na sílící automobilizaci ve velkých amerických městech. V Evropě však obdobné snahy zásadně pozastavila 2.světová válka. Poválečnou obnovu pak bylo třeba zajistit rychle a levně i za cenu výroby konstrukčně zastaralých vozidel a tím se nástup nové generace tramvají oproti Americe opozdil o celá dvě desetiletí, mnohde i více.

Zatímco zmíněný typ T I byl vyráběn s použitím některých licenčních prvků z amerických vozů, jeho nástupce T II již byl čistě domácím výrobkem. První dva prototypy zkompletoval tehdejší národní podnik Tatra, závod Smíchov už koncem roku 1954, počátkem následujícího roku 1955 byla namontována elektrická výzbroj TR 36 od ČKD Stalingrad. Následovaly dva roky trvající rozsáhlé zkoušky na kolejové síti hlavního města Prahy, po vyrobení nových úzkorozchodných podvozků byl druhý prototyp odeslán k další fázi zkoušek právě do Liberce, který se tak stal po Praze druhým městem, kde byl tento typ zkoušen, a prvním s úzkým rozchodem kolejí.

Tramvaj s pražským evidenčním číslem 6002 dorazila do liberecké vozovny 4.ledna 1957. O pouhé čtyři dny později vyjela na první zkušební jízdu, po několik jarních měsíců pak vozila cestující na lince 11. Poté byl vůz předán do Bratislavy, kde sloužil v běžném provozu po dalších dvacet let, zatímco Liberec si na první vlastní tramvaje tohoto typu musel počkat ještě téměř 3 roky.

Sériová výroba vozů T2 byla zahájena koncem roku 1957 a trvala necelých 5 let. Vyrobilo se celkem 769 kusů, z nichž téměř polovina pro export do zemí bývalého SSSR. Vůbec nejvíce jich jezdilo v Moskvě (180 ks), po několika desítkách byly dodány do Kyjeva, Kujbyševa (dnes Samara), Rostova na Donu, Sverdlovska (Jekatěrinburg), pouhé dva exempláře se krátce ocitly i v Leningradě (Sankt Petěrburg).

Na domácím trhu slavily T-dvojky, dobově přezdívané „Sputnik“, největší úspěch v Ostravě (z výroby dodáno rovných 100 kusů) a v Brně (94 kusů), kde se také udržely v pravidelném provozu až do roku 1998, zatímco v ostatní města v Československu (tj. Plzeň, Most a Litvínov, Olomouc, Bratislava, Košice a také Liberec) se s nimi loučila už ve druhé polovině 80.let.

Právě v Liberci ale slavily v polovině 90.let úspěšný návrat – tehdy totiž došlo k odkoupení osmi ojetých a mezitím již modernizovaných vozů od Dopravního podniku Ostrava za účelem pokrytí nedostatku vozidel po dobu modernizací novějších tramvají typu T3. Tento smysl také „Té-dvojky“ poctivě splnily a v letech 2004-2006 byly vesměs nahrazeny modernizovanými vozidly – až na dva vozy, jež v letech 2001 – 2005 samy prošly další důkladnou modernizací a proto se s nimi v našich ulicích, přesněji na trati mezi Libercem a Jabloncem, lze setkávat dosud. Představují tak další celosvětový unikát, kterým se může Liberec a jeho dopravní podnik pochlubit.

 

Propagační snímek z časného jara roku 1957 dokládá provoz prototypu tramvaje T II s pražským evidenčním číslem č.6002 na meziměstské trati z Liberce do Jablonce nad Nisou, kde jezdila s cestujícími od 28.března do 3.června 1957. Fotografie byla pořízena v místě nynější zastávky U lomu, nacházející se tehdy na samém okraji města. Po domech sídliště Broumovská není ani památky, zato vlevo vykukuje komín prosperujícího podniku Textilana.  

 

První tři sériové tramvaje T2 byly do Liberce dodány na počátku roku 1960. Ačkoli byly prvoplánovitě určeny pro liberecké městské linky č.3 a 4, v prvních měsících byly, stejně jako prototypový vůz tři roky před nimi, nasazovány na meziměstskou linku 11 do Jablonce nad Nisou, kam nás zavede i tento snímek. Zbrusu nový vůz ev.č.12 právě zastavil na konečné  na Dukelském (dnes Anenském) náměstí. Tramvaje v těchto místech dojezdily v roce 1972, elegantní budova hotelu Merkur od architekta Jandy z roku 1930 je přečkala jen o několik let.

 

Pohlednice z léta roku 1960 ukazuje budovu libereckého Skloexportu, podél níž od zastávky Nádraží zatáčí směrem k centru města jedna z prvních nových tramvají typu T2. Po první trojici vozů následovalo koncem roku ještě 5 kusů, v následujícím roce pak dalších 6, což umožnilo plně pokrýt páteřní linku č.3 pouze těmito tramvajemi.

Za povšimnutí stojí také koleje po pravé straně snímku, vedoucí na původní konečnou před nádražím, používané občas ještě v 70.letech.

 

Srovnání dvou generací tramvají, jaké se v první polovině 60.let. běžně odehrávalo nejen před budovou Severočeského muzea na tehdejší Leninově třídě. Od Lidových sadů přijíždí vůz ev.č.40, vyrobený českolipskou vagónkou v roce 1940, v opačném směru uhání o dvacet let mladší Té-dvojka. Ke čtrnácti vozům z výroby přibylo v roce 1965 dalších pět, převzatých z Ústí nad Labem výměnou za jablonecké vozy 6MT. Spolu s šesticí nově zakoupených T3 tak celkových 19 vozů T2 od roku 1966 zcela nahradilo staré tramvaje na celé městské trati. 

 

Jak nám prozrazuje nápis na divadle, je jaro roku 1964. Vůz T2 ev.č.21 má sice v čelním transparentu vloženou tabulku s nápisem Lidové sady, to ji ale jen řidič opomenul na konečné vyměnit, ve skutečnosti jede samozřejmě do Horního Hanychova. Jen několik dní po pořízení tohoto snímku se ale provoz tramvají mezi horní částí Sokolské ulice a kolem hlavní pošty po bezmála 67 letech stane minulostí, protože kolej bude přeložena do dolní části ulice 5.května.

 

Po dlouhá desetiletí typický obrázek Liberce. Těžko říct, co je pro město pod Ještědem příznačnější, radnice od architekta Franze Neumanna anebo tramvaje T2, jejichž vzhled navrhl průmyslovým výtvarník František Kardaus?  Právě snímek tehdejšího náměstí Bojovníků za mír z roku 1977 jako by chtěl dokázat, jak oba fenomény nerozlučně patří k sobě. A přece za dalších sedm let bude všechno jinak a tramvaje náměstí před radnicí opustí…

 

Také toto místo se v průběhu let změnilo k nepoznání, třebaže tramvaje, a dokonce stejného typu jako na téhle fotografii vozu ev. č.23 z 21.června 1980, tudy stále jezdí. Nacházíme se nad křižovatkou Žitavské a Hanychovské ulice a tramvaj zatáčející k nádraží míjí architektonicky zajímavou budovu bývalého kina Sofia. Při bližším zkoumání ale na snímku upoutá ještě něco  – že by tehdy tramvaje jezdily vlevo? Tak tomu v Liberci nikdy nebylo, již od zahájení provozu v roce 1897 zde byl zaveden pravostranný provoz, to jen oprava části ulice si tehdy vynutila převedení provozu do jedné koleje.

 

Vůz ev. č .7 je jedním ze dvou, které  se do Liberce dostaly až v roce 1971 ze zrušeného provozu v Ústí nad Labem. Třebaže jede až do Lidových sadů, v roce 1981 museli všichni cestující po několik měsíců vystupovat už v Moskevské ulici. Následkem nehody jednoho z tanků Rudé armády operujících během vojenské okupace v srpnu 1968, došlo k  natolik závažnému narušení statiky domů na náměstí před radnicí, že hrozilo jejich zřícení na projíždějící tramvaje. Ty tudy proto směly jezdit jedině prázdné a s maximální opatrností. Cestující se mezitím přemístí pěšky úzkým nevábným průchodem, kam je směruje šipka nad procházející ženou v popředí, až do provizorní zastávky za náměstím v ulici 5.května.

 

Tramvaj T2 ev. č.17 je již po druhé generální opravě, které v 70. a 80. letech vzhledem k naprosto nedostatečnému opravárenskému zázemí pro Liberec zajišťovaly ústřední dílny dopravního podniku v Brně. Dodávky celkem 33 nových tramvají T3SUCS z let 1982 až 1987 ovšem vedly k ústupu vozů T2 z libereckých kolejí. Poslední tak dojezdily v dubnu 1988.

Dobový nápis na obchodním domě Ještěd oroduje za vítězství komunismu na celém světě, o čemž si drtivá většina kolemjdoucích i cestujících jistě myslí svoje. Čas ovšem odvál nejen nápis, ale i samotný obchodní dům.

 

V září 1990 byla zahájena zásadní přestavba celé městské trati Lidové sady – Horní Hanychov, znamenající jednu z největších investic v dějinách města. Současně ale bylo nutné řešit i nevyhovující stav vozového parku tramvají. Protože nákup nových tramvají z finančních důvodů nepřicházel v úvahu, byly opotřebované tramvaje „pouze“ rekonstruovány. K zajištění provozu pak liberecký dopravní podnik odkoupil z Ostravy  v letech 1995 a 1996 celkem osm modernizovaných tramvají T2R. Vůz ev. č.21 tedy není původně liberecký. Svoji éru zahájil v roce 1960 v Ústí nad Labem, odkud byl po ukončení tamního provozu předán právě do Ostravy. Na snímku projíždí po dožívající jednokolejné trati v Revoluční ulici, z níž budou tramvaje v roce 1996 přesměrovány do Fügnerovy ulice.

 

Zvláštností vozů T2R převzatých z Ostravy je možnost spojení zadními čely, což alespoň částečně umožňuje provozování tramvají při těch výlukách, kdy není možné využívat běžná obratiště. K přepravě cestujících v takových případech s ohledem na bezpečnost provozu slouží vždy jen první vůz soupravy. Poprvé se této možnosti v Liberci využívalo v létě roku 1997 během výměny mostní konstrukce železničního nadjezdu v Janově Dole, další a zatím poslední případ nastal v létě 2006 během budování nadjezdu nad silničním průtahem mezi Zeleným údolím a Kunratickou, kdy byla zřízena zvláštní linka „P“ mezi konečnou Fügnerova a zastávkou Ústav sociální péče.

 

Půl století staré tramvaje T2R zažily budování Ostravy, odkud se v roce 1996 dostaly do severočeského Liberce. Jeho dolní centrum se zásadně proměnilo v šedesátých a sedmdesátých letech díky výstavbě pozoruhodného obchodního domu architekta Hubáčka, ze všeobecně známých důvodů však dům po necelých třech desítkách let fungování musel ustoupit novému projektu Forum.

Domy i celé ulice se mění, „Té-dvojky“ zůstávají. I po padesáti letech. Poslední dvě na světě v pravidelném provozu.