Tramvaje v Mlýnské ulici včera a dnes

Sestavil Jan Roženský, Petr Dvorský a Ing. Tomáš Krebs

03/2010

První cestující se libereckou tramvají svezli 25.srpna 1897 mezi nádražím a Městským lesíkem (dnešní zastávkou u zoologické zahrady). Brzy došlo k prodloužení trati do Lidových sadů, následovalo spojení Rochlice – Soukenné náměstí, Radnice – Růžodol (k dnešní zastávce U věže) a konečně v roce 1912 trať Soukenné náměstí – Horní Hanychov.

Dlouho zamýšlené propojení sousedních měst Liberce a Jablonce nad Nisou se dočkalo realizace až po 2.světové válce. Stavba byla zahájena na jablonecké straně roku 1948, nicméně ještě na přelomu 40. a 50.let se předpokládalo, že z Vratislavic bude trať vedena po dnešní Rochlické a Vratislavické ulici do Rochlice a zde napojena na již existující síť. Až poté zvítězila varianta vedení přes Novou Rudu. Ani pak ale nebylo vyjasněno zaústění trati do centra. Vlastně až v roce 1954, kdy se již stavba přiblížila Liberci, došlo k rozhodnutí, že tramvaj nepojede Jabloneckou ulici na Šaldovo náměstí, ale podél areálu podniku Textilana a Mlýnskou ulicí do dolního centra Liberce na konečnou ve Fügnerově ulici.

Provoz linky č.11 byl pak slavnostně zahájen v samém závěru roku 1954. Následovalo necelých 20 let běžného provozu, během nichž silně zatížená trať rychle chátrala vinou špatné konstrukce, ale také nedostatečné údržby zapříčiněné i nevyjasněnou koncepcí existence tramvajového provozu v šedesátých letech, takže v letech 1972, resp. 1973 muselo dojít k úplnému zastavení dopravy. Do roku 1976 prošla kompletní rekonstrukcí, jež se však omezila jen na úsek Textilana – Brandl. Trať v Mlýnské ulici se dočkala nezbytné opravy teprve koncem 90.let.

Rozhodnutí o výstavbě nové tramvajové trasy na sídliště Rochlice II, vedené v úseku Fügnerova – U Lomu ve stopě stávající jablonecké trati, pak znamenalo, že se trať v loňském roce dočkala úplné přestavby a současného zdvoukolejnění. Prvá část této rozsáhlé a obtížné stavby byla provedena mezi koncem května a počátkem listopadu 2009, druhá etapa bude následovat v letošním roce.

Několika snímky z archivu libereckého Boveraclubu Vám chceme přiblížit jednak dobu výstavby trati v 50.letech, vedle ní pak i soudobé stavební práce a porovnání dřívějšího a dnešního provozu.

 

Jen obtížně ve snímku z roku 1954 poznáme pohled do míst, kde se stýká Klicperova ulice s Mlýnskou. Napoví nám zábradlí lemující koryto Harcovského potoka a blok činžovních domů německého předválečného a válečného stylu vzadu vpravo, za sebou má fotograf  areál Textilany. Tramvajové koleje byly tehdy pokládány jednoduchým způsobem přímo do hlíny, pouze zhutněné hrubými kameny.

 

První zásadní rekonstrukce trati proběhla v polovině sedmdesátých let, v roce 1998 byl postaven nový most přes Harcovský potok. Teprve demolice Textilany ale uvolnila prostor pro výstavbu druhé koleje, kterou dokumentuje snímek z počátku listopadu roku 2009. Při této stavbě bylo naopak použito nejnovějších stavebních technologií.

 

V době vzniku, tedy v roce 1970 docela obyčejný snímek tramvaje typu 6MT v Mlýnské ulici. Vyfotografovaný vůz ev. čísla 59 byl jedním z patnácti, které v roce 1953 zakoupil Dopravní komunální podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou právě pro zajištění provozu na meziměstské trati, objevoval se ale i na dalších linkách. Již ve druhé polovině roku 1970 byl tento vůz pro špatný technický stav vyřazen a nahrazen vozidlem téhož typu, převzatým z Ústí nad Labem.

 

O bezmála čtyři desítky let později stejným místem, ale již po dvoukolejné trati přijíždí modernizovaná tramvaj typu T3R.PLF. Vozová skříň byla zkompletována teprve roku 2007, ovšem vlastní „rodokmen“ této tramvaje sahá už do roku 1962 – tehdy byla ještě jako typ T2 dodána Dopravnímu podniku měst Mostu a Litvínova. Na tamní rychlodráze jezdila až do roku 1998, když mezitím v roce 1976 stačila po nehodě v roce 1976 absolvovat  první rekonstrukci na typ T3.

 

Mlýnská ulice podél Harcovského potoka byla v březnu roku 1953 ještě bez kolejí, o vedení tramvajové trati od Jablonce v té době dosud není rozhodnuto. Až na budovu Anenského dvora zcela v pozadí snímku už dnes žádná z vyfotografovaných staveb nestojí, jako poslední byly zbourány v druhé polovině 90.let dva domy uprostřed obrázku.

 

Z takřka stejného místa pochází o 56 let mladší snímek, dokumentující technologii výstavby rekonstruované dvoukolejné trati – na monolitickou železobetonovou desku jsou pomocí vrutů připevněny kolejnice, podložené gumovými pásy sloužícími k odhlučnění a vypružení, následovat bude zalití asfaltovým krytem, resp. zádlažba betonovými dlaždicemi v těch místech, kde není povolen vjezd silničním vozidlům.

 

Prototyp prvního tramvajového vozu moderní konstrukce (typ T2) vyjíždí 1.dubna roku 1957 s cestujícími jako pravidelný spoj linky 11 do Jablonce. Místo – křížení ulice Na Bídě by mladší generace asi nepoznaly, z tehdejší zástavby prakticky nezůstal kámen na kameni. Naopak tramvaj kupodivu existuje dodnes – po dvaceti letech provozního nasazení v Bratislavě se v roce 1977 stala součástí sbírky historických vozidel Dopravního podniku hlavního města Prahy.

 

Neuvěřitelným faktem, který ovšem na druhou stranu dokládá um konstruktérů a technickou vyspělost tehdejšího průmyslu, je, že celých 55 let po stavbě  prototypu stejný typ tramvají, třebaže již značně modernizovaných, stále vozí stovky a tisíce cestujících po té samé trati mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou, jak dokazuje snímek z 8.března 2010.

 

V létě roku 1954 se stavba elektrické dráhy z Jablonce nad Nisou do Liberce blížila do finále. Snímek dokumentuje pokládání kolejí na křižovatce ulic Mlýnská, Na Perštýně a Na Bídě, v pozadí je vidět průhled do Malé Moskevské. Krom zajímavého domu trojúhelníkového půdorysu, zvaného Anenský dvůr (vlevo v popředí), se okolní zástavba úplně změnila.

 

Po přestavbě dopravního terminálu Fügnerova se kolej od budovy Anenského dvora poněkud odchýlila, po další rekonstrukci z loňského léta již tramvaje projíždějí po moderní dvoukolejné trati osazené kolejemi dvou rozchodů: úzký využívá a ještě řadu let bude využívat právě tramvajová linka do Vratislavic a Jablonce, ten širší (správný termín ale zní normální) je připraven pro budoucí trať na sídliště Rochlice II.

 

Pohled z dávno neexistujícího domu, stojícího v místech dnešního obchodního domu Balon, směrem k Perštýnu. Jeho tehdejší zástavbu tvořily poněkud chaoticky roztroušené domky a domy, vpravdě nevalné architektonicko-urbanistické hodnoty. Tramvajový vůz ev.čísla 27, vyrobený v roce 1912, sloužil v době dokončování stavby tratě již jen jako pracovní, cestující vozily až na výjimky novější vozy typu 6 MT z let 1952 - 53. Fotografie je datována dnem 2.11.1954, do zahájení provozu tedy zbývají necelé dva měsíce.

 

Právě z Balonu byl vyfotografován současný snímek tramvajového vozu č.82, přijíždějícího po lince 5 od Vratislavic. Tato tramvaj spatřila světlo světa již v roce 1963, až do roku 1997 však vozila obyvatele a návštěvníky našeho hlavního města. Před odprodáním do Liberce prošla modernizací v plzeňské Škodovce. Současnou „zástavbu“ Perštýna asi netřeba komentovat…